Historie města

První osadníky nepřilákala do Kašperských Hor úrodná půda, ale zlato ukryté v zemských hlubinách. Právě počátky hlubinného dolování zlata jsou spojeny s počátkem Kašperských Hor, který je kladen do 13. století.

Počátky města

Zřejmějiž ve 14. století zde stávala rozsáhlá, ale rozptýlená hornická osada, jejíž součástí byl i pozdější Rejštejn.

Centrem osídlení nebylo dnešní náměstí, ale patrně kostel sv. Mikuláše. Kolem poloviny 14. století již stálo dnešní jádro města s velkým náměstím a neméně velkým kostelem Sv. Linharta, dnes sv. Markéty. S dolováním souvisí i staré jméno města – Reichenstein, později Bergreichenstein. Ve staré němčině znamenalo spojení „am reichen Stein“ u bohaté skály.

Nejvýznamnější zlatorudný revír

Za krále Jana Lucemburského pracovalo v Kašperských Horách více než 300 mlýnů na zlatonosnou rudu.Králova tažení proti městu Landshutu ve Slezku se zúčastnilo 600 horníků, aniž by byly přerušeny práce v dolech. Není se co divit, vždyť zdejší zlatonosný revír byl nejvýznamnější v zemi. Pozornost městu věnoval i Janův syn Karel IV. Z Bavorska dal zřídit novou obchodní stezku, která vedla z Pasova na Kvildu, přes Hory, Sušici do nitra Čech. Nad městem dal Karel postavit pevný hrad Kašperk.

Zlatá doba v 16. století

16. století představovalo pro Kašperské Hory významné období rozkvětu.

Neprosperovaly jen zdejší doly, ale i obchody na stezce. A tak není divu, že císař Rudolf II. povýšil Kašperské Hory na královské horní město. Ve stejném roce prodal Horám také většinu kašperského panství. Samotný hrad si město koupilo od krále Matyáše v roce 1617. A po tomto hradě si také dalo nové jméno. Teprve nyní to byly Kašperské Hory, tak jako to známe dnes. Město mělo sice hrad, ale žádné hradby. Bylo natolik zaneprázdněno dolováním, že i když vlastnilo příslušné privilegium, na budování hradeb si nikdy nenašlo čas.

Čas dohasínající slávy

I když se v 16. století v dolech intenzivně pracovalo, výnos zdaleka nedosahoval tolik, kolik v předhusitských dobách. V období třicetileté války byly důlní práce silně omezeny. Upadající těžba zlata byla pozvolna nahrazována sklářstvím, pro které tu byl dostatek vhodných surovin. Časem se dokonce některé sklárny probojovaly mezi nejproslulejší v tehdejší monarchii.

Nová doba

Kašperské Hory zažily četné pokusy o obnovu těžby drahých kovů, vždy však skončily bez většího úspěchu. Město sdílelo neúspěchy těžby. S postupným vyčerpáním ložisek klesl i jeho význam. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavily ani pokusy o zavedení drobné průmyslové výroby, škol, a zřízení státních úřadů v roce 1850. Kašperské Hory si do dnešních dnů zachovaly řadu památek připomínajících jejich někdejší lesk a slávu. Pro ty se dnes téměř zapomenuté město vyplatí navštívit a několik dní tu i pobýt. Rozhodně mají co nabídnout.

Strašidla všude kam se podíváš

Výlet do Kašperských Hor je i výprava za strašidly. Ta si město ukryté v hlubokých lesích oblíbila stejně jako nedaleký hrad. V dávných dobách poblíž města sužoval lidi bezhlavý muž. Jednou zastoupil cestu děvčeti, co šlo do města, a třikrát ji udeřil do brady. Ta se tak vyděsila, že domů doběhla polomrtvá. Jindy se zas pod Ždánovem objevoval děsný lovec, který měl tvář jako struhadlo. Své osobní strašidlo má na Kašperkách většina místních památek.

Poděkování © Online Travel Solutions
Penzion Florian
Cena od: 350 Kč os./noc
Hotel Parkhotel Tosch
Cena od: 1100 Kč os./noc
Rekr. středisko Koky
Cena od: 120 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že unikátní skalní útvar Pravčická brána zdobí „Sokolí hnízdo“? Tento výletní zámeček je dnes jednou z mnoha restaurací, v nichž se můžete občerstvit na cestě Českým Švýcarskem.