Rejštejn

Jedno tělo, jedna duše byl Rejštejn s Kašperskými Horami. Zpočátku totiž tvořil spolu s Horami jednu obec mající dokonce společné jméno Reichenstein. Postupem času získal ale relativní samostatnost. Úplně se osamostatnil ovšem až v roce 1584. Císař Rudolf II. jej tehdy dokonce povýšil na královské horní město a udělil mu stejná práva, jako v té době měly Kašperské Hory.

Znak Rejštejna

Rejštejn vděčil za svůj vznik zlatému písku v řece i zlatu ukrytému v zemských hlubinách. Drahý kov se jak rýžoval, tak i doloval. Pokles těžby zlata v 17. století a odchod horníků způsobily stagnaci. Na zašlou hornickou slávu tak dnes již upomíná jen znak obce, ve kterém je na červeném štítě vyobrazena havířova paže držící kladivo (v pozadí jsou dvě hornická kladívka), a také balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlatonosného křemene. V prohlubních se třel rozemletý zlatonosný křemen s rtutí, aby bylo získáno čisté zlato.

Sláva skla

Rejštejnu bylo dáno, aby ještě jedenkrát povstal. Zasloužila se o to slavná sklárna v Klášterském Mlýně. Původně skelná huť byla založena v roce 1836 Janem Eisnerem, synem huťmistra na Vogelsangu. Zprvu se tu vyráběly skleněné perly, později tabulové sklo. Po Eisnerovi se vedení hutě ujal Jan Loetz. To se již sklárna proslavila výrobou křišťálového skla. Secesní sklo firmy „Loetz“ z Klášterského Mlýna dosáhlo vrcholu své produkce a sklárna získala nejvyšší ocenění na většině tehdejších světových výstav. Sklo bylo vyváženo do všech světadílů. Do roku 1908 byl majitelem sklárny Max rytíř ze Spaunů. To již sklárna získala světovou proslulost a stala se nejvýznamnější sklárnou Rakouska-Uherska. Specialitou sklárny byl proslavený „iris papilon“ takzvaný motýlí. Sklárna ukončila svoji existenci v roce 1947. Slavnou sklárnu dnes nepřipomínají jen exponáty v Muzeu Šumavy na Kašperských Horách, ale i vila sklářského podnikatele Maxe Spauna. Vila byla přestavěna a nově zařízena v roce 1903 významným vídeňským architektem Leopoldem Bauerem.

Kostel sv. Bartoloměje

Hlavní dominantou Rejštejna je chrám sv. Bartoloměje připomínaný v roce 1570, přestavěný roku 1792.

Zlatou horečku pamatuje středověká kamenná křtitelnice, zbylé zařízení je barokní. Na hřbitově u kostela se nachází hrob maminky a bratra spisovatele Šumavy Karla Klostermanna. Bratr Jakub býval v Rejštejně farářem. Sklářskou minulost připomínají hroby sklářů – Loetze, Spauna, Procházky a dalších.

Krvavé zásnuby

Horník Sebastián prý býval tuze veliký krasavec, a navíc mu přálo štěstí! Ve zlatých dolech horního města Rejnštejna vždy našel nejbohatší žílu, měl rovněž i úspěchy u místních žen. Neznal ale mezí a z bujné zpupnosti se dopustil zlého činu, natolik závažného, že ho nemohl odpykat jinak než svým životem. Byl souzen a odsouzen, ale že byl tak tuze hezký, soud se slitoval. Vyslovil sice, že má být sťat, ale dodal, že může být osvobozen, najde-li se nějaká místní poctivá dívka, která mu dá svou ruku a zasnoubí se s ním.

Tři dny po sobě stál nešťastný Sebastián uprostřed náměstí na pranýři, tři dny po sobě provolával soudní sluha hlasitě rozhodnutí soudu a ptal se, zda se některé z místních děvčat obětuje a zachrání chlapci život. Ale dívky, které ještě před několika dny toužily po mladém krásném horníku, teď jen klopily oči a odvracely tvář. Třetího dne biřicové odvlekli Sebastiána na Šibenný vrch, kde mu měl kat setnul hlavu. Veliký dav následoval nešťastníka až k popravčímu špalku.

Když Sebastiánovi hlavu sťali, nezůstala ležet u paty popravčího špalku, dala se do pohybu a dokutálela se k nohám mladičkého děvčete. Vždycky se s tím hochem rádo vídalo a nyní ho s bolestným srdcem doprovázelo. Když hlava dopadla k jeho nohám, zvedla k dívce oči a zasténala: „Rézinko, proboha, pomoz mi!“ Dívka se již nedokázala ovládnout, sklonila se k hlavě a políbila ji na mrtvá ústa. Tu Sebastián s námahou zašeptal: „Zaplať ti pánbůh, Rézinko, teď jsi má!“ V ten okamžik klesla dívka mrtvá do trávy. Oba je pak ve smrti zasnoubené pohřbili ve společném hrobě.

Poděkování © Online Travel Solutions
Penzion Florian
Cena od: 350 Kč os./noc
Hotel Parkhotel Tosch
Cena od: 1100 Kč os./noc
Rekr. středisko Koky
Cena od: 120 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že Židovská čtvrť ve městě Třebíč mela v době nejhustšího osídlení více než 1200 obyvatel? Pro Židy tu fungovala vlastní radnice, chudobinec, špitál, škola a dvojice synagog.